Jak je to se zapíjením

Dítě se musí pořádně zalejt, aby rostlo! Tohle je věta, na kterou jsme dost alergický a náš postoj k zapíjení mimča je asi trochu jiný, než u většiny lidí. Upřímě nám přijde trochu zvláštní, když táta nechá mámu v porodnici, ať si to tam zvládne sama a svolává kámoše, se kterejma do rána chlastá. No a ráno, když ho bolí hlava, je celej nateklej a táhne to z něj jako ze sudu, se vypraví do porodnice podívat se na svoje dítě. 

Právě proto jsme se rozhodli, že zapíjet nebudu. Ono to vlastně ani nejde, když jste s mámou v porodnici a pak si je oba hned odvezete domů. Ale nebojte, naše okolí Vášu zapilo, takže tradici bylo učiněno za dost.

Samozřejmě je asi fajn se o tu velkou radost podělit s těmi nejbližšími, a proto jsme se rozhodli, že prcka zapijeme. Ale až ve chvíli, kdy si to bude moct užít i mamča a nebude tak slavit jenom ten, kterýho to vůbec nebolelo :)

Pozvali jsme jen ty nejbližsí kamarády, začali jsme hezky ve tři odpoledne, aby to fakt nebylo vožíračka, večer jsme pak zapálili oheň, vzali kytary a opekli buřty. Prostě opět trochu jinak, než se asi očekává. 

Je prostě fajn, když můžete posedět s těma, který máte rádi a nemusíte u toho nutně vypít celej lihovar!